Vztahy a mužsko - ženské světy

I v myšlenkových konceptech lze vnímat trendy a klouzat po nich jak do slova a do písmene po vlnách. 

Zažili jsme vlnu work life balanc a dnes možná někteří litují, že v ní nechávali školit, když musí reagovat na požadavky volna svých zaměstnanců.  Éra    prokrastinace snad zvýšila pracovitost, ale  popravdě nevím, zda spíše nebyla omluvenkou na to, že přeci všichni tak nějak máme tendenci odkládat.  To víření analýz o generacích  Y a Z  bylo doslova myšlenkové tsunami a komu se daří  díky jeho destrukcím starých vzorců chování stavět nové způsoby,  zřejmě vítězí. Kdo ale ví, zda to není dále spíše trápení a  tápání.  Vyjmenovávám jen namátkou a omlouvám se představitelům dalších proudů, že jsem na ně nevzpomněl. Setkávám se totiž  s další voňavkou a intelektuálním lákadlem, u nichž se chci drobně zastavit.   Přichází  „Mužsko-ženské světy na pracovišti“ a s tím hledání rozumně  korektního chování, korektní mluvy, korektních předpisů apod.  (Aj, a  teď mám hrůzu, zda jsem to napsal spravedlivě, nemělo být snad napsáno „Žensko-mužské“ světy?) Určitě nemělo, ze své identity totiž nevystoupím.

Když je něco v kurzu, obvykle se sveze  kde kdo, nakonec být odborníkem na muže a ženy vypadá přeci snadně. Jsem muž či žena, s druhým pohlavím mám zkušenost, tak proč se nezapojit. Podpořím-li ještě  náležitě svou kompetentnost v této oblasti tu šamanským kurzem, tu několikadenním  pobytem v ženské či mužské skupině, vlastní psychoterapeutickou zkušeností… mohu šířit myšlenky náležitě seběvědomě. Aby nedošlo k mýlce, jsem rád, že se o mužských a ženských mluví, píše, že  firmy i média podporují diskurs o tom, co nás spojuje i dělí.  Ale zároveň se bojím zapouzdření  mnoha nesmyslů, které kolem toho  vznikají i díky mělkosti a povrchnosti.  Na jeden chci v tomto článku  hodně hodně upozornit. Je to v různých podobách se  omílající věta typu „ ženy jsou vztahové a muži výkonoví“. A  dokonce, že prý je to dáno našimi rozdílnými mozky.  Je až s podivem, jak bez reflexe a nekriticky je tato myšlenka přijímána oběma pohlavími. Opravdu to tak je?

Kapitola empatie

Tak předně jedna z podmínek vstupování do vztahů je dána mírou empatie. Bez elementární empatie těžko navážete a ještě hůře udržíte jakýkoliv vztah. Jeden z nejprůkaznějších výzkumů ohledně empatie se uskutečnil s malými cca 1,5 ročními dětmi a nenápadným odhazováním kolíčků a čekáním, zda si dítě všimne a kolíček podá (projev sociální empatie). Nikde není uvedeno, že by  se  významně různě chovala v tomto testu děvčata od kluků. Vypadá to tedy, že ženám a mužům příroda nerozděluje empatii podle jejich pohlaví. To, že se pak chováme jinak bude spíše kulturou, výchovou a zkušenostmi.

Kapitola smysl vztahů

Do vztahů vstupujeme především pro různé druhy zisků.  A jeden z nejpodstatnějších je, že vztahy nám umožňují sebepotvrzení. Ve vztazích si potvrzujeme svoje dovednosti, myšlenky, svoji identitu a svoji HODNOTU. Proto jsou pro nás tak důležité. Myšlenka, že muži jsou ne-vztahoví je opravdu nesmysl, který zřejmě vznikl z toho, že muži i ženy sebepotvrzení získávají jinými způsoby. Ženský způsob je spíše skrze KOMUNIKACI se ujišťovat, že k sobě SPOLUpatříme a máme každá z nás hodnotu.  Ten mužský je spíše skrze DĚLÁNÍ se dobírat zkušenosti o různých zdatnostech mých i druhých. Jsou tedy různé cesty, ale vztahy umíme obě pohlaví.

Kapitola historie  umění a život

Podíváme-li se jen letmo do historie, je možné vidět, že týmy a party byly vždy spíše  mužskou záležitostí. Ženy zase obvykle raději  dvojičkovaly. (Čest výjimkám na obou stranách: v duchu zdravím bílého a rudého bratra a družinu Amazonek). Pravda je ovšem taková, že  lovení a obranu jednotlivec těžko zvládal a loupežné výpravy na cizí území se lépe prováděly ve skupině. A literatura či umění?  Je mi až stydno tu uvádět všechny ty Rychlé šípy, různé počty Statečných, Dannyho parťáků, Nepostradatelných zachránců, vysloužilých agentů v REDu apod.  A život? Chlapské mariáše v pátek od osmi, víkendová chlapská  kola, pánské kluby, štípání dříví na chalupě kamarádovi atd. Jak může někdo tvrdit, že muži jsou nevztahoví?

Kapitola budoucnost 

Tvrdit to může, ale běda, běda začneme-li tomu věřit.  Z výše napsaného vyplývá důležitá věc. Mužská vztahovost je jiná než ženská, ale je to vztahovost. Možná více soutěživá, možná více výkonová, ale stejně hodnotná. Bývala stvrzována čestností, slovem, co mělo váhu a drželo pevností vlastního života.  To bohužel opravdu spíše bejvávalo. A bývalo z ní vidět kus práce. (Bože, tím rozhodně neříkám, že z té ženské ne). Jen hlasitě podotýkám, že budeme-li chlapům vtloukat, že nejsou vztahoví, hrozí, že tomu uvěří a pak… znejistí, zleniví , přestanou pracovat a změknou (i tam, kde většina žen rozhodně nechce, doufám).  Tak to potěš pánbůh a povrchní mužsko -  ženské  konstrukty  pryč.